Dobrá komunikace s lékařem (nebo zubním lékařem nebo v nemocnici) je nezbytná. Autoři zákona o Američanech se zdravotním postižením (ADA) si toho uvědomili a zahrnovali specifický jazyk týkající se přístupu ke komunikaci pro neslyšící a nedoslýchavé. Přesto se vyskytly četné případy, kdy zdravotnická zařízení neposkytla tlumočníky do znakové řeči (nebo je zcela odmítla).
Dean Mitchell / Getty ImagesHlava III ADA
Hlava III ADA se týká přístupu do míst veřejného ubytování. Podkapitola III - Veřejné ubytování a služby provozované soukromými subjekty, oddíl 12181, Definice, říká, že následující příklady soukromých subjektů jsou považovány za veřejné ubytování:
prádelna, čistírna, banka, holičství, kosmetika, cestovní servis, opravna obuvi, pohřební ústav, čerpací stanice, kancelář účetního nebo právníka, lékárna, pojišťovna, odborná kancelář poskytovatele zdravotní péče, nemocnice, nebo zřízení jiné služby;
Výklad hlavy III uvedený ministerstvem spravedlnosti dále stanoví, že:
Místa veřejného ubytování zahrnují ... ordinace lékařů, nemocnice, ...
Stejný výklad říká, že veřejné ubytování musí „v případě potřeby zajistit pomocné prostředky k zajištění účinné komunikace, pokud by z toho nevyplynula nepřiměřená zátěž nebo zásadní změna.“ “ (Zásadní změna znamená, že by to mělo podstatný dopad na podnikání. Například lékař by již nebyl schopen poskytovat lékařskou péči).
Kdy je tlumočník nutný?
„Pomocná pomůcka“, jak ji definuje ADA, znamená „kvalifikovaní tlumočníci nebo jiné účinné metody zpřístupňování sluchově poskytovaných informací jednotlivcům, kteří jsou neslyšící nebo nedoslýchaví.“ Alternativní metody znamenají techniky, jako je psaní tam a zpět nebo pomocí počítačových komunikačních prostředků. Kdy je tedy nezbytný tlumočník? Na tuto otázku nejlépe odpovídá Příručka technické pomoci ADA Ministerstva spravedlnosti.
Příručka technické pomoci ADA odpovídá na otázku „Kdo rozhoduje, jaký typ pomocné pomoci by měl být poskytnut?“ uvedením, že místo veřejného ubytování, např. ordinaci lékaře, učiní „konečné rozhodnutí“, jakou metodiku použít,pokud zvolená metoda vede k efektivní komunikaci. Může existovat neshoda ohledně toho, co představuje efektivní komunikaci. V příručce technické pomoci se uvádí:
Lékař musí mít příležitost konzultovat s pacientem a nezávisle posoudit, jaký druh pomocné pomoci, pokud existuje, je nezbytná pro zajištění účinné komunikace. Pokud se pacient domnívá, že rozhodnutí lékaře nepovede k efektivní komunikaci, může proti tomuto rozhodnutí podle hlavy III podat žalobu nebo podat stížnost na ministerstvo spravedlnosti.
Příručka technické pomoci obsahuje konkrétní příklady případů, kdy je tlumočník nezbytný, v případě, že tlumočník není nutný. Dodatek k příručce technické pomoci z roku 1994 uvádí dva příklady. V prvním příkladu jde hluchý k rutinní prohlídce k lékaři; poznámky a gesta jsou považovány za přijatelné. Ve druhém příkladu stejná neslyšící osoba právě dostala mrtvici a potřebuje důkladnější vyšetření; tlumočník je považován za nezbytného, protože komunikace je hlubší.
Jak přimět lékaře, zubaře, nemocnice, aby vyhověli
Jednou z překážek při získávání tlumočníků je ustanovení o „nepřiměřené zátěži“. V boji proti tomu má Národní asociace neslyšících (NAD) online informační list, který říká neslyšícím lidem, aby předem informovali poskytovatele zdravotní péče o schůzkách, že potřebují tlumočníka. Dále stanoví, že poskytovatel zdravotní péče musí platit za tlumočníka, i když náklady na tlumočníka jsou vyšší než náklady na návštěvu. Ve spodní části informačního listu je odkaz na kontaktování právního a advokátního centra NAD, pokud je zapotřebí další pomoc. Související, delší informační list NAD, Dotazy a odpovědi pro poskytovatele zdravotní péče, obsahuje další důležité informace, jako například skutečnost, že náklady na tlumočníka pro lékaře mohou být pokryty daňovým úvěrem.
Zprostředkované případy tlumočníka
Ministerstvo spravedlnosti má program zprostředkování ADA, kde strany sjednávají vzájemně přijatelné řešení. Tyto souhrnné příklady zprostředkovaných případů zahrnujících tlumočníky ve zdravotnických zařízeních byly uvedeny na stránce ADA Mediační program:
- Lékař, který odmítl platit za tlumočníka, souhlasil s najímáním tlumočníků.
- Další lékař souhlasil s tím, že zaplatí tlumočníky, a bude udržovat seznam kvalifikovaných tlumočníků, aby mohli zavolat.
Případy ADA zahrnující tlumočníky
Ministerstvo spravedlnosti zveřejňuje novinky o případech práv osob se zdravotním postižením na stránce Zprávy v části o právech osob se zdravotním postižením, která obsahuje příklady případů zahrnujících lékaře, zubaře a nemocnice. Níže jsou uvedeny shrnuté příklady.
- Srpen 2015: Kalifornská nemocnice se usadí a souhlasí s poskytováním tlumočníků a služeb pro neslyšící nebo nedoslýchavé lidi.
- Prosinec 2014: Illinoisský systém zdravotní péče se usazuje a souhlasí s poskytováním pomocných pomůcek a služeb, včetně tlumočníků, lidem, kteří jsou neslyšící nebo nedoslýchaví.
- Březen 2012: Nemocnice v Iowě se usazuje a souhlasí s okamžitým poskytováním pomocných pomůcek a služeb pacientům nebo doprovodům, kteří jsou neslyšící nebo nedoslýchaví. Soudní proces tvrdil, že neslyšící žena se musí spoléhat na svou sedmiletou dcera poskytnout tlumočení, což má za následek nejasnosti ohledně lékařských postupů.
- Únor 2012: Michiganský zdravotnický systém se usazuje a souhlasí s poskytováním pomocných pomůcek a služeb pacientům a doprovodům, kteří jsou neslyšící nebo nedoslýchaví. Stížnost tvrdila, že zdravotní systém neposkytoval tlumočníky pro hluchého pacienta v ústavním psychiatrickém zařízení, stejně jako pro rodinné příslušníky pacienta, kteří byli také neslyšící.
-drugs.jpg)
